Ve znamení Ananasu
Je první květen tohoto roku a kolega(Aleš) v práci přichází s nabídkou kvalitního rybolovu.
Já ještě plný dojmů s minulých závodů zjišťuji bedlivě informace o jakou akci by se mělo jednat s představou opětovného umístění na bedně Aleš mi ve zkratce říká,že se jedná o menší soukromý revír,který byl teprve nedávno otevřen po rekonstrukci. Rybí obsádka je složená převážně s kaprů a amurů. Největší místní kapřík má krásných 105cm.
Dále zjišťuji nemilou věc, a tou je počet rybářů,kteří se této akce budou účastnit, jelikož se jedná o každoroční akce ve stylu setkání přátel a né typické závody bude nás na této vodě cca 60-80rybářů. Další informace mne nepotěší taktéž vysazené ryby nejsou zvyklé na boilie a pelety. Ale, i přes tyto okolnosti se rozhoduji,že se zůčastním. Skládám Alfovi „startovné“ a těším se na 9.6. kdy se tato akce koná.
Je 8.6. přicházím s odpolední směny , únavu pociťuji,ale nemůže mne zastavit v tom,abych si vše na tuto nejistou akci připravil. Do kbelíku chystám kuličky ,které mi zůstaly s minulých závodů,je tím boilie Lastia řada Silver příchuť Ananas ve váze cca2 kila. Kuličky nekrájím pouze přelevám aktivátorem stejné příchutě a zasypávám anglickou vločkou. A nechávám odpočívat a vsakovat. Pokračuji v přípravách ještě asi hodinu a okolo půl noci se ukládám ke krátkému,ale vydatnému odpočinku.
Je 9.6. 5hodin ráno,nijak extra dobře odpočatý nejsem,ale prezentace se blíží,je už v 7hodin a já ještě musím pro deštník ,lehátko,vařič a zásoby,proto beru výbavu,kterou skládám do auta,spěchám do garáže pro další výbavu,potom do obchodu a jsem rád,že stíhám začátek prezentace. Chytat budeme ve dvojících a tak na mě padá povinnost vylosovat nám flek,který bude ten nej. Já rybník neznám,proto je mi jedno jaké místo vylosuju při losu místa tahám číslo 11,což jak se dozvídám je naproti malého ostrůvku s větší hloubkou. A je to dobré místo,takže jsem potěšený.
Bohužel místa jsou poměrně blízko u sebe a tak nemáme mnoho prostoru pro rozbalení zázemí,ale jsme kluci skromní a tak nám stačí i málo,ale jedna věc mi tady vadí a to pivo co máme zadarmo to není jsou zde stromy a jejich větve jsou docela dost nízko. Venkovní teplota není nijak vysoká,abych si mohl dovolit nahazovat s vody,takže to budu muset zvládnout s podřepu. Ale při troše opatrnosti to půjde. V rychlosti rozkládáme vše potřebné a hlavně zázemí,jelikož začíná zatím jen mírně pršet,ale obloha dává na jevo,že to nebude jen přeháňka a ,že nás čeká propršený asi celý den.
Stačili jsme však vše připravit aniž bychom zmokli,takže mě čeká jen zakrmení v dešti a dopravení montáží na místa,která jsem si vybral. Na každé místo dávám cca 30-40kuliček a k montáži pvačko s obsahem 3 rozpůlených kuliček a 2 kusů v celku. Házet nemusím naštěstí daleko pouhých cca 50m.
Vše je na svém místě a nastává čekání.
Naštěstí nemusím čekat dlouho a přichází první záběr. Nugeta s popkou funguje vždy dobře. Za malou chviličku se na podložce mrská kapřík nevelký,ale první a proto jsem potěšený,že po tak krátké chvíli přichází ryba na boilies ,který zde nemá být nástrahou optimální(podle rad rybářů okolo,kteří kapříky loví za pomocí extrud,kukuřice atp společně s krmítkovými směsmi).
Tento záběr mne ,ale utvrzuje v tom,že zůstanu u boiliesu i za tu cenu,že nebudu mít záběrů tolik jako všichni okolo mě s nadějí na jednoho s místních velikánů. Docobrovávám na každé místo asi 20kuliček a dopravuji montáž tam kde má být. Pod háčkem čeká nová nugetka ananasu a popka.
Když vidím úspěchy kolegů,kteří seděli po naši pravé straně jsem znechucen daří se jim tahat rybu za rybou a vzdalují se nám ostatním rybolovcům na hony daleko. Jejich top je krmítková směs čokoláda/ořech společně s extrudou na háčku. Vidím i spoustu ostatních,kteří chytají ryby s hladiny a slaví úspěchy. Ale velikost ryb není valná. Mého parťáka Alfa to,ale drtí a tak se rozhoduje pro masivní krmení kukuřicí a tak mohu asi půl hodiny sledovat jeho snahu v podání praku a kukuřice na háček inplantuje umělou kukuřici v naději ,že se mu podaří přemluvit k záběru alespoň Amura.
Je vidět ,že ryba je v tomto počasí,kdy se střídá vítr s deštěm aktivní a má zájem o krmení,které je do vody vhazováno s úcty hodnou intenzitou a množstvím. V tomto duchu se také pije pivo a jiné silnější destiláty a někteří již jsou touto konzumací i zasaženi zjevně:-D
Ze sledování mně vyrušuje brutální jízda, kdy ryba i přes poměrně utaženou brzdu bere s cívky,jako by se nechumelilo. Přiskakuji a jen se mi podaří rybu přibrzdit a otočit a v ten moment rybu ztrácím, podle tahu rybu hodnotím jako větší. Bohužel i tohle se stává,celou sestavu kontroluji,vše je v pořádku, doplňuji tedy nástrahy a dopravuju do místa určení. Je čas oběda a tak si vaříme jídlo,pijeme pivo a užíváme si klidu. Najezeni a skrytí před deštěm pozorujeme celý rybník a vše co se na něm děje. Rybáři jsou šikovní a ryby se tahají skoro pořád. Jen u nás je nějaké „mrtvo“ a proto se spolubojovník rozhoduje,že půjde na obhlídku. Nechává mne tedy napospas a odchází s láhví pálenky. Nijak mne to ,ale nermoutí a vařím si kávu, ulehám na lehátko a užívám si pohody,která však netrvá dlouho, na kolegův levý prut přichází záběr,který proměňuji a zdolávám kapříka v podezření,že je to ten co jsem ho již stačil chytit,nebyl to sice on,ale velikost totožná. Opět tedy nahazuji jeho prut a ve chvíli kdy odkládám prut do stojanu přichází záběr i mě. Rybu po krátkém souboji podebírám a je to do třetice totožná velikost. I tomuto zachutnala ananasová nugeta a proto se rozhoduji,že nastražím 20mm kuličku společně s popkou stejné příchutě,jelikož sestava takto připravená leží na svém místě od rána a není milována malými rybami. Takto i činím a ještě dokrmuji opět cca 20-30kuličkami na každou montáž.
Kolega se vrací ze své obchuzky bez láhve a mírně zlomen společenskou únavou,zjišťuje stav a spokojen ulehá a v zápětí také usíná. Mám opět klid,nic mě neruší jen kolegové v pravo svým každo chvilkovým zdoláváním,ale už si zvykám. Čas ubíhá, proto se rozhoduji,že si opět uvařím kávu,abych se trošku zahřál,jelikož počasí je stále stejné,chvílemi však déšť ustává. Ale je hrozné vlezlo. Chystám si kávu, když slyším jen jedno pípnutí,proto se v klidu otáčím a vidím swinger přilepený k prutu. Dobíhám a rybu zasekávám ,je cítit ,že na prutě je zase krásná ryba, rozvážný tah,prut a brzda navijáku pracují,rybu otáčím. Zdolávání probíhá v poklidu,ryba už je v polovině cesty když se vypíná. Šílený od nervů ze sebe chrlím nadávky,které budí mého souputníka,který nechápe co se děje. Je to už druhá velká ryba,kterou jsem ztratil.
Takto už to nejde. Proto se rozhoduji pro výměnu háčku. Něco podobného jsem zažil i na závodech a stačila malá změna a vše bylo jak mělo být. Dopravuji celou montáž na místo,dokrmuji a dávám si pivo na uklidněnou. Koukám na hodinky je 17:30,čas na večeři. Ta se již začíná podávat, je vidět potácející se rybáře jak chodí do boudy na kraji rybníka,pro horké párky a chléb s křenem. I já posílám kolegu,aby nám obstaral cosi k jídlu. Horké párky a chleba mne na chvíli uklidní. I Aleš je po jídle a rozhoduje se,že zkontroluje své montáže. Peleta ,kterou nastražil již byla pryč, kukuřice,taktéž byla vytlučná od přítomných dorostenců. Doplňuje háčky a vše dopravuje do svých lovných míst. Usedáme a konečně pijeme kávu, já stále nadávám a uvažuju kde byla chyba. V tom si uvědomuji,že jedna montáž tam leží bez pohybu již hodně dlouho a tak se rozhoduji pro její kontrolu. Byl to dobrý nápad, vytahuji jí a je celá zamotaná,proto byla bez hnutí, nastražuji 20mm a 16mm popku. Jelikož se pomalu blíží večer rozhoduji se dokrmit trochu více,abych tak nemusel činit večer. Dokrmuji na každé místo asi 50 až 60 kuliček a zůstává mi cca 30kuliček,ze kterými jsem si jist do rána druhého dne vydržím jistojistě. Chystáme se na večer,uklízíme trochu zázemí ,ale zvoní mi telefon. Bohužel zjišťuji,že nebudu moci zůstat s neodkladných rodinných důvodů do rána druhého dne ,ale maximálně do půl noci,protože ráno v 5 budu muset odjíždět pryč. Samá radost se lepí na mé paty, takže pro mne to již není úklid na večer ,ale pomalá příprava na odjezd. Vše co zde být nemusí tahám už do auta. Zůstal mi zde jen základ,ale i tak se rozhoduji,že už složím stojan a proto pruty přemisťuji na vidličky. Balím stojan a na před chvíli přehozeném prutě se pomalu swinger zvedá,nic ostrého,proto chvíli uvažuji jestli mi nemůže jen sjíždět olovo s náspu,ale když se pomalu začne odvíjet cívka je mi jasno co se děje. Beru prut do ruky a v momentě vidím velikou vlnu na hladině,která míří přímo do břehu. Tři rány ještě cítím v prutu jak ryba projíždí pařezem u břehu a tah povoluje. Už beze slova s absolutní odevzdaností pokládám prut do vidliček. Velmi silně zvažuji zda se nezbalit a neodjet už nyní. Po cigaretové pauze se rozhoduji ,že i na této montáži vyměním háček,při bližším pohledu zjišťuji,že je to totožný model co na druhé ztrátové montáži. Už vím kde byla chyba. Již bez dokrmování na hranici tmy nahazuji své želízko do ohně.
Je půl deváte menší ryby už o sobě přestávají dávat vědět,rybáři v alkoholových mrákotách usínají na rybníce se rozléhá klid. To je ta doba,kterou mám tak rád. Tuto idilu ruší kolegův záběr v podobě kapra cca 65cm,tento nás těší. A udržuje mne v naději ,že i mě se dostane nějaké satisfakce. Oči s prutů nedokážu odvrátit a to je dobře. Je asi okolo 21 hodiny když na levý prut přichází krásný záběr,ani chvíli neváhám, mám dobrou montáž tak konečně buď a nebo… Rybu se mi za krátko daří otočit , krásný tah dává tušit rybu slušnou. Po 5 minutách už mám rybu pod nohama, při posvícení se ryba plaší a je vidět že ryba má minimálně 75cm. Daří se mi rybu napoprvé navést do podběráku. Konečně,smůla je prolommená. Metr ukazuje krásných 81cm. Je to sázan s velkým pádlem,proto byl tak bojovný. Uděláme rychlou fotku a rybu pouštíme do jejího živlu. Jsem spokojený. Rozhoduji se ,že dokrmím zbytek boilie a nahazuji do tmy. Vše již nechávám svému osudu. Ve 23hodin začínám balit i zbytek vybavení jen pruty osamocené ve vidličkách cca 8 metrů jak svítí můj pravý prut,dobíhám cítím krásný tah ,který povoluje. Tak a to je do třetice všeho zlého. Třetí velká ryba uniká. Ještě,že už balím. Příjezd domů byl rozpačitý,avšak hned ráno volám kolegovi,který pokračoval v lovu jak se mu dařilo. Bohužel konstatuje,že chytil jen jednoho menšího kapra,ale že sousedka vedle ,slečna tak 13 let chytila kapra 87cm s mého fleku,byl jsem rád,že alespoň někomu se dařilo více… I přes tuhle smutnou bilanci jsem ulovil 3 největší rybu závodu,proto jsem byl moc rád. Byla to pouze má vina a nezkušenost v oblasti háčků bez protihrotu. Kdyby se podařilo vše jak mělo podívalo by se na břeh několik větších ryb,ale ony tam na mě do příštího roku určitě počkají.
Opět se mi boilie formy Lastia osvědčilo. Tentokrát i ananas ukázal,že rybám velmi chutná a to i na vodě,která měla být v tomto směru lichá.
Fotogalerie
zobrazit fotogalerii